Taška

Mínička si vždy najde něco, do čeho by mohla vlézt ... a že je tam pak spokojená :).

Čikoušek

I když mám Míničku, tak na Čikouška nejde zanevřít. A tak jsem se rozhodla, že tu bude občas hostovat :).

Kam jedeme teď?

Takhle hezky se Mínička nachystala, když viděla, že si balím batoh.

A zase ta pažitka

Pažitka - když ji miluješ, není co řešit!

Jogging program

Mína je kvalitní divačka. Bohužel v Chebu jsem se ještě nedostala k tomu, abych si v klidu sedla do obýváku a pustila si telku. Svůj televizní deficit tedy Mína řeší tím, že sedává před pračkou a sleduje, jak se pere.

Chebský balkón

Náš chebský balkón není tak velký jako jako ten v Praze, ale hlavní je, že JE :)!

Lovec

Tak jako se malé dítě stále učí a zdokonaluje ve svých dovednostech, tak i z eM, lovce začátečníka, se stává lovec pokročilý a místo papírků loví komáry, mouchy, broučky ... Vrhá se za tím vším s maximálním nasazením. A já občas trnu, zda náraz do okna či do zdi na ni nezanechá nějaké trvalé následky.

Vysávání

Zvuk vysavače nikdy v Míně nevyvolával pocit bezpečí. Proto se vždy někam schovala a ještě hodně dlouho po skončení vysávání po ní nebylo vidu ani slechu.
Jinak tomu nebylo ani v sobotu - hledala jsem ji s maminkou všude. Pak mě napadlo se jít podívat na balkón. Mínička se choulila v jeho rohu ... lehce na ježená a bez vůle jít domů.

Spáč

Mína je kvalitní spáč i v Chebu.

První fotka z Chebu

"R 656 ve směru Praha-Plzeň-Cheb odjede z druhé nástupiště. Upozorňujeme cestující na výluku mezi Kozolupy a Planou u Mariánských Lázní, v tomto úseku je zajištěna náhradní autubusová doprava."

Stála jsem s Míničkou a batohy na peroně a přála si, aby ta cesta už byla za námi.
Mína překkonávala veškerá má očekávání - nemňoukala, neházela sebou, jen se choulila v rohu přepravky a koukala. Neměla žízeň a ani nepotřebovala na záchod.

Po 4 hodinách a 30 minutách jsme dorazili do Chebu. Měla jsem toho dost ... Mínička se však stále držela a já se neubránila pocitu, že moje kočka je tou nejlepší na celém světě :).
Tento pocit mě neopustil ani u nás doma, když jsem ji "vybalila" .. hned na poprvé v novém prostředí našla svůj záchod, žádné loužičky ani hovínka mimo. Po 3 hodinách se lehce osmělila a začala zkoumat své nové působiště - pokojíček, kuchyň, obývací pokoj, koupelna, ložnice a BALKÓN.

Číše vína

Dnes jsem se zúčastnila slavnostního setkaní děkana s absolventy. Musím přiznat, že jsem se ono střetnutí velmi těšila, třeba už jen z toho důvodu, že jsem mohla konečně "provětrat" své nové šaty. Provětrání to bylo kvalitní .. venku bylo kolem 15 stupňů a foukál silný vítr ze severu.
Když jsem dovlála domů, byla jsem ráda, že můžu vklouznout zpátky pod peřiny.

Nebyla jsem však jediná, kdo toužil po teplu :).

Priority

Zatím co já funguji na něhu, Mína funguje na jídlo.
Jen co jsem přijela, už mě táhla k prázdným miskám. Když jsem si ji chtěla pohladit, podívala se na mě tak, že mi bylo hned jasné, že dokud nedostane snídani, nic nebude.
O pár hodin později se její závislost projevila znovu a v mnohem tvrdší formě. Do přepravek s naším obědem se pustila s takovou vervou, že jsem ji musela nachvíli zavřít do předsíně.

Neděle - stěhování díl 2.

Když jsem svým přátelům oznámila, že se po škole vracím zpátky do Chebu, brala to většina jako vtip. "Ty? Takový prahofil?" Ani já nevěřila, že se po osmi letech dokáži přestěhovat zpět. Dnes se z vtipu stala krutá realita a já po šesti hodinách balení seděla v obýváku mezi taškami, batohy, přepravkami a krabicemi s výrazem, jako kdybych právě přežila vlastní vraždu.
A Míninka?? Ta to raději vše zaspala. Šťastné to dítě :)!

Ranní hygiena

Tu a tam na sobě pozoruji různé psychické (někdy až psychiatrické) odchylky, narcismem počínaje a OCD konče. Zvlášť dokonale uklizený byt mi skýtá maximální potěšení. Mína asi taky nebude bez poskvrny - je mistryní v celodenní péči o sebe :).

Stěhování - díl 1.

Neděle se blíží, a tak jsem začala balit. Vše musí být pečlivě uložené, přepravky a baťohy musí být označené ...
Já byla po 2 hod prvního balení "rozmontovaná", zato eM byla ve svém živlu - sáčky, tašky, papíry - prostě ráj.

Balkón

Míniny výlety na sousední balkón se staly už samozřejmostí. Dokonce to zašlo až tak daleko, že eM chodí i na návštěvy. Když mi to paní od vedle, s úsměvem na tváři, vyprávěla, cítila jsem, jak studem červenám a v hlavě mi znělo "ty jsi ji tedy pěkně vychovala!".

Na druhou stranu, až tak špatné to není - dala bych ruku do ohně, že nikdy nepokrade, nezesmilní, nepožádá kocoura bližního svého a nevezme boží jméno nadarmo.

Co se kde děje

V poslední době se z Míny stává "kontrola kontroly" ... kde to odkoukala, nevím, ale doufám, že ji to brzy přejde :).

Relax

Když jsem sdělovala tatínkovi, že jsem konečně absolvovala, měl hroznou radost. Dokonce tak velkou, že mi dopřál i týden klidu v Praze, než si pro mě přijede. Po pravdě - za poslední 3 dny jsem toho moc nenaspala. Za to Mínička si očividně vzala jeho radu k srdci a odpočívá za dva :). Moje postel se jí stala vším - ložnicí, koupelnou, místem na odklad papírku a dokonce i jídelním koutkem.

Kde ty kytky jsou ... ??

Titul MUDr. se mi líbil už jako malé ... a dnes se mi líbí ještě víc, stala jsem se totiž jeho majitelkou. Mína mé nadšení nesdílela, jen mi naznačila, že by ráda dostala mlíčko. Ale jen co jsem
vybalila tulipány a dala je na stůl, zbystřila a začala jim věnovat maximální pozornost. Nezmátla jsem ji ani tím, když jsem je na chvíli postavila na balkón.







Na konec jsem tulipány přesunula na bezpečné místo a eM musel stačit ručník. A stačil.

Bouřka

Neděle večer - ještě 1x se vyspím a půjdu k poslední státnici. Nejraději bych vyběhla ven a nechala ze sebe smýt všechen ten stres, únavu a myšlenky "co když". Místo toho jen tak s Mínou stojíme a koukáme ...